Tápete, jaký DTF prášek zvolit, aby potisk vypadal skvěle, dobře se nosil a dlouho vydržel? Hledáte jednoduché, ale přesné vodítko pro gramáž, zrnitost a teplotu tavení? V tomto článku najdete praktické odpovědi i doporučené parametry pro běžné situace v praxi. Čtěte dál a vyberte si prášek, který vašim zakázkám opravdu pomůže.
Co je DTF prášek a jak funguje
DTF prášek je termoplastické lepidlo, které se po zahřátí taví, propojí se s pigmentem inkoustu a filmem a po přenosu k textilu vytvoří soudržnou vrstvu. Po ochlazení drží jak v textilních vláknech, tak ve vrstvě inkoustu, čímž dává potisku odolnost. Klíčové je vytavení tak akorát: nedostatečné tavení způsobí slabou adhezi, přetavení vede k tvrdému, křehčímu filmu či lesklým okrajům.
Proč výběr prášku rozhoduje o výsledku
Prášek utváří přilnavost, omak, elasticitu potisku i jeho odolnost v praní. Správná kombinace zrnitosti + teploty tavení + množství (gramáže nanesení) ovlivní, zda se motiv po několika praních neodlupuje, zda se netrhají jemné linky a jestli výsledný povrch nepůsobí příliš tuze.
Z hlediska provozu navíc ovlivní rychlost a konzistenci výroby: příliš jemný prášek může prášit a špinit okraje, příliš hrubý zase zalévat detaily nebo zvyšovat hmotnost vrstvy.
Zrnitost: kdy zvolit jemnou, střední nebo hrubší
Zrnitost určuje velikost částeček prášku a zásadně ovlivňuje vyplnění detailů, hmotnost vrstvy a omak.
- Jemná zrnitost (fine, micro): nejlepší pro drobné texty, tenké linky a detailní grafiku. Vytvoří subtilní, rovnoměrný film s lepší pružností a měkčím omakem. Nevýhodou může být větší prašnost a náročnější dávkování.
- Střední zrnitost (medium): univerzální volba, dobrý kompromis mezi vyplněním detailu a krytím plochy. Vhodné pro většinu běžných zakázek.
- Hrubší zrnitost (coarse): silnější podlep, lepší krytí velkých ploch a vyšší tolerance k nerovnostem textilu, ale může ztrácet jemné detaily a zvyšuje tvrdost výsledku.
Čím jemnější detail, tím jemnější prášek. Čím větší plná plocha, tím spíš střední až hrubší. Pokud se rozhodujete mezi dvěma, začněte střední zrnitostí a dolaďte podle chování konkrétních motivů.
Teplota tavení a lisování: jak ji číst a správně nastavit
Teplota tavení v datasheetu udává, kdy prášek začne měknout a spojovat se s inkoustem. V praxi řešíte dvě teploty:
- Aktivace/gelace po zaprášení na filmu (v sušce nebo tunelu): běžně ~100–130 °C, dokud se zrno zakulatí a zbělá do mléčna (bez spékání do krupic).
- Přenos na textil v lisu: často 140–160 °C po 10–15 s při středním tlaku; hot/cold peel podle filmu.
Vždy vycházejte z datasheetu vašeho prášku/filmu. Malé rozdíly (±5–10 °C a pár sekund) zásadně mění omak, mat/lesk a praní.
Gramáž, aneb množství prášku na motivu
Gramáž zde znamená, kolik prášku reálně ulpí na motivu. Cílem je souvislá, ale co nejtenčí vrstva – vyplní mikropóry inkoustu, ale neutopí detaily. V praxi sledujte:
- vizuálně (souvislé zakulacené perličky po aktivaci, bez krupic),
- omak (nesmí být gumový štít),
- praní a natahování (bez mikroprasklin).
Vodítko: pro jemné motivy počítejte spíše s nižší gramáží (cca 12–18 g/m²), pro plné plochy výš (cca 18–25 g/m²). Reálné číslo závisí na zrnitosti, sytosti tisku, viskozitě inkoustu a metodě zaprášení (ruční vs. automat).
Nejčastější potíže a jejich příčiny
- Okraje se lesknou / film je tvrdý: příliš vysoká teplota nebo čas, přepálený prášek; snižte teplotu/čas nebo gramáž.
- Motiv se po vyprání odlepuje v rozích: nedostatečné tavení nebo tlak, případně málo prášku; prodlužte čas, zvyšte tlak, lehce přidejte prášek.
- Jemné linky mizí: zrnitost je příliš hrubá nebo je vrstva prášku moc silná; přejděte na jemnější frakci a snižte dávku.
- Povrch je křehký, praská při natažení: přepékání nebo zbytečně hrubá frakce; snižte teplotu/čas, zjemněte prášek.
- Prašnost/špinění okrajů: moc jemný prášek bez antistatické kontroly; zvlhčete vzduch, optimalizujte odsávání, upravte techniku zaprášení.
Konkrétní situace z praxe a co zvolit
1) Trička s drobným textem a linkami (merch, streetwear)
Potřebujete ostré hrany a měkký omak. Jděte po jemné zrnitosti, nižší gramáži a držte se spodní hranice teplot a časů (ale stále uvnitř doporučení), aby film zbytečně netvrdl.
Výsledek: jemné detaily a příjemné nošení.
2) Pracovní textil, velké plochy log (bavlna/směs)
Střední zrnitost dá spolehlivé krytí, gramáž střední až vyšší pro robustnější vrstvu, čas a tlak jistější.
Výsledek: odolné praní a trvanlivost v zátěži.
3) Sportovní polyester, pružné materiály
Minimalizujte tvrdost. Jemná až střední zrnitost, co nejtenčí vrstva a kratší časy. Dbejte na správné vychlazení u cold-peel filmů.
Výsledek: lepší pružnost, nižší riziko mikroprasklin.
Závěr
Jak tedy vybrat prášek a lepidlo pro DTF z hlediska gramáže, zrnitosti a teploty tavení? Řiďte se motivem a textilem: pro drobné detaily sáhněte po jemné zrnitosti a tenké vrstvě, pro velké plochy po střední až hrubší frakci. Teplotu tavení a lisování nastavte podle datasheetu a dolaďte krátkým testem, sledujte vizuální aktivaci a výsledný handfeel. Gramáž držte co nejnižší, ale souvislou, abyste spojili odolnost v praní s příjemným omakem. Pokud budete parametry ladit systematicky a každou změnu ověříte testem, dostanete stabilní kvalitu napříč zakázkami. Výsledkem je potisk, který vypadá lépe, déle vydrží a působí profesionálně.